Kolo roku - proč a jak ožívají staré pohanské svátky a tradice

Kolo roku - proč a jak ožívají staré pohanské svátky a tradice
V souladu s přírodou...to už je skoro klišé! Přesto je to právě touha po harmonii a navrácení přirozeného rytmu našeho často hektického životního stylu, která stojí za vzrůstajícím zájmem o prastaré lidové tradice s pohanskými kořeny. Čím nás tisíce let staré rituály a symboly přitahují? A mohou modernímu člověku do jeho "západního" životního stylu opravdu přinést obohacení, které očekává?  

Na jaké tradice kolo roku navazuje? 

Kolo roku je novodobý koncept. Odkazuje se však na předkřesťanské (keltské, germánské či slovanské) tzv. pohanské tradice náboženských oslav v průběhu kalendářního roku. Jak ale víme, že se věci odehrávaly právě takto?

Z dob a hlavně kultur, ke kterým se tradice oslav kola roku vztahují, zbylo jen poměrně málo písemných pramenů. Mnohé jsou navíc nepřímé. Archeologické výzkumy jsou naproti tomu obsáhlé a poskytují mnoho informací. Možnosti archeologů, pokud jde o zkoumání duchovních tradic, mají pochopitelně své limity. S nadsázkou řečeno "do hlav našich předků příliš nevidíme". Původní pohanský kalendář a jeho svátky rekonstruovat neumíme.

Bezpečně ale víme, že život lidí po tisíciletí bytostně závisel a byl tedy úzce navázán  na přirozený cyklus změn v přírodě. V našich zeměpisných šířkách jde zejména o pravidelné střídání čtyř ročních období.  Dobu tepla, světla a růstu pravidelně střídá doba chladu, tmy a vegetačního klidu. Naši předkové byli především zemědělci a pastevci. Jejich život se nemohl odehrávat jinak než v souladu s přírodními cykly. Znalost a respekt k nim měl zásadní význam pro úspěšné přežití jedince i celého společenství. Spiritualita tuto závislost přirozeně odrážela. Významné milníky zemědělského roku (období rození mláďat, setby, vyhánění na pastvu, květu, sběru úrody atd. ) byly proto zároveň i významnými duchovními svátky.

Na druhé straně jsou zde astronomické jevy, zejména slunovraty a rovnodennosti. V různých dobách a v různých civilizacích se schopnost přesně popsat a stanovit tyto milníky velice liší. Nicméně hlavní projevy, zejména poměr světla a tmy v průběhu dne, byly i laicky dobře pozorovatelné. A navíc změny v množství světla a tmy a s tím souvisejícího tepla a chladu byly a jsou zásadní i pro zemědělskou praxi. 

Proto právě astronomické jevy (slunovraty a rovnodennosti) a hlavní milníky zemědělského roku považujeme za jakousi základní kostru staré tzv. přírodní spirituality, na níž je vystavěna i novodobá tradice oslav kola roku. 

Jak vypadá pohanské Kolo roku?

Novodobá tradice kola roku sestává z osmi svátku. Čtyři z nich jsou určované astronomickými jevy. Jedná se o oslavy slunovratů: letního (kolem 21.6), zimního (22.12.)  a rovnodennosti: jarní (22.3), podzimní (22.9). Rozdělují kalendářní rok na čtyři stejné časové úseky. Přibližně uprostřed každého z těchto úseků se nachází tzv. ohňový svátek, který souvisí s vegetačním obdobím a navazujícími zemědělskými a také společenskými aktivitami. 1.2. - Imbolc (Hromnice), 30.4. - Beltain (májové oslavy), 1.8. Lughnasadh (svátek sklizně obilí) a 31.10 Samhain (svátek předků). Uvedená data platí pro oblasti severní zeměpisné šířky. Na jižní polokouli je cyklus přirozeně posunutý. Zimní slunovrat zde nastává v červnu, letní v prosinci atd. Názvy, které uvádím, jsou keltského původu a v současnosti jsou nejčastěji používané. Nicméně lze najít i jiná pojmenování, odvozená například od slovanské, severské resp. germánské tradice.  Určitě jste si také povšimli, že termíny "přírodních" svátků se nápadně kryjí s významnými náboženskými svátky křesťanského kalendáře. Pojďme se na ně tedy podrobněji podívat. 

Zimní slunovrat - 21/22 prosince na severní polokouli (21/22 června na jižní polokouli)kruhová macramé dekorace zimní slunovrat

Návrat (znovuzrození Slunce jako příslib pokračování života na zemi) slaví lidé od úsvitu času. Nejkratší den v roce je naplněný symbolikou překonání smrti a opětovného zrození světla a tím i života na zemi. Tradičním symbolem je proto oheň v podobě plamene svíčky či pochodně zažehnuté uprostřed temnoty. Začíná nový cyklus kola roku a je naplněný nadějí na lepší časy. Křesťanská církev ve 3. století n.l. oficiálně ustanovila narození Krista - tedy naděje na spásu - rovněž do období zimního slunovratu. Proto ať už slavíme slunovrat či Vánoce, slavíme naději, že světlo překoná temnotu a život překoná smrt. 

Imbolc - 1. února na sev. polokouli (1. srpna na jižní polokouli)

Uprostřed trvající zimy se objevují první záblesky blížícího se jara. Dny jsou viditelně delší a v přírodě se objevují známky probouzejícího se života. Naděje na nový začátek, která se o zimním slunovratu zrodila, viditelně sílí a získává konkrétní obrysy. Symbolem tohoto svátku jsou sněženky, ale také jehňata, která se v tomto období rodí. Proto je jeho barvou bílá. V křesťanském kalendáři patří toto období svátku Hromnic. 

Jarní rovnodennost (Ostara) - 21/22 března na sev. polokouli (21/22 září na jižní polokouli)

Síly světla a tmy se na chvíli vyrovnaly a světlo přebírá vládu nad zemí. Jarní rovnodennost přináší viditelný začátek jara, vegetačního období a také jarních zemědělských prací. V souladu s tím je barvou tohoto svátku zelená. Je to čas plánování a očekávání. Symbolicky sázíme semena našich plánů a věříme, že na opačné straně kola roku - na podzim sklidíme očekávanou úrodu. Symbolika jarní rovnodennosti se v lidovém křesťanství nejvíce smísila se svátkem Velikonoc, ale jasná analogie jako v případě Vánoc zde není. 

Beltain - 30.dubna na sev. polokouli (31. října na jižní polokouli)

Kdo by v Česku neznal "pálení čarodějnic". V cyklu kola roku představuje svátek Beltain vrchol jara, oslavu plodnosti, výbušné energie přírody, která překypuje životem a mládím. Zima a temno je definitivně za námi a náš život ovládá radost a láska. Tradiční barvou je červená. 

Letní slunovrat - 21/22 června na sev. polokouli (21/22 prosince na jižní polokouli)kruhová macramé dekorace letní slunovrat

Oslava nejdelšího dne je oslavou radosti ze života. Slunce září ve své největší síle a na zemi nastává období hojnosti. Podobně jako v symbolice zimního slunovratu i zde je zároveň ukryté poselství věčného střídání světla a tmy. Světlo definitivně převládlo nad tmou, ale pouze na krátko. Od této chvíle se den opět začíná krátit a tma bude nenápadně sílit. Barvou tohoto svátku je zlatě žlutá a podobně jako období zimního slunovratu je tento čas považovaný za kouzelný. V křesťanském roce zde nacházíme svátek narození sv. Jana Křtitele. Svatojánská kouzla jsou stejně mocná jako ta vánoční, jen se na rozdíl od nich neodehrávají pod střechou ale venku v přírodě. 

Lughnasadh - 1. srpna na sev. polokouli (1. února na jižní polokouli)

Přípravy na nadcházející zimu začínají právě nyní - v čase žní. Sklízíme, co jsme zaseli a to i symbolicky. Je to čas, kdy si uvědomíme, jak důležitá byla pečlivá příprava a péče o semínka našich plánů, kterou jsme jim od jara věnovali. Je to i čas vděčnosti a poděkování za vše, čeho se nám dostalo. A také čas si uvědomit, že něco v našem světě musí odejít, zemřít, aby něco jiného mohlo žít.  Tak jako se ze zrn obilí zrodí nový chléb. Právě chléb je nejdůležitějším symbolem tohoto období. 

Podzimní rovnodennost (Mabon) - 21/22 září na sev. polokouli (21/21 března na jižní polokouli)

Síly světla a tmy se na okamžik opět vyrovnaly. Tentokrát však světlo ustoupí a vládu nad zemí i nad kolem roku symbolicky přebírá sílící tma. Čas vrcholné sklizně završuje úsilí směřující k zajištění dostatku zdrojů pro překonání nadcházející zimy.  Společně s poděkováním je tady čas hodnocení, symbolické reflexe a uvědomění si životních zkušeností, které jsme nabyli. Barvou toho času je hnědá ve všech svých odstínech, upomínající na barvu země, která vydala své plody a chystá se k odpočinku. 

Samhain - 31. října na sev. polokouli (30. dubna na jižní polokouli)kruhová macramé dekorace Samhain - dušičková nálada

Cyklus kola roku dospěl ke svému konci. V přírodě se vše rozpadá, jakoby umírá, nebo alespoň usíná. Je to čas, kdy jsou hranice mezi světy nejtenčí. Čas vzpomínání na minulost, na ty, kteří nás již opustili. Také čas, kdy můžeme symbolicky uzavřít či ukončit něco ve svém životě jako životní období, etapu, nebo projekt. Podobně jako celá příroda se oprostit od všeho, co nám již neslouží. Křesťanskou analogii představuje Svátek všech svatých a tzv. Dušičky- tedy Památka zesnulých.   

V nadcházejícím bezčasí, než se o zimním slunovratu opět zrodí nové světlo a naděje, můžeme odpočívat, přemýšlet a hodnotit. Ať jsme o zimním slunovratu připraveni uvítat nový život a novou naději. 

Proč nám koncept kola roku připadá přirozený a přitažlivý? 

Ve škole jsme se naučili, že čas je lineární veličina. Časová osa je přímka na níž se symbolicky "uprostřed" nachází nultý bod - rok nula - od kterého se oba konce rozbíhají do nekonečna na obě strany, do minulosti i do budoucnosti. Logicky to v nás evokuje představu, že čas uhání kamsi do nekonečna. Období, které jednou uplyne, se již nikdy nevrátí a my neustále čelíme novému a neznámému času. 

Koncept kola roku je oproti tomu postavený na principu cyklického vnímání času. Jaro, léto, podzim, zima se neustále střídají a my je prožíváme opakovaně, pokaždé však v trochu jiné kvalitě. Jsou každý rok stejné, a přesto jiné. Takový způsob vnímání času nám umožňuje představovat si i plynutí svého vlastního života v cyklech. Místo ztracení se v lineárním nenávratnu si můžeme představovat, že i my se rozvíjíme cyklicky a každoročně symbolicky posouváme svůj život na novou úroveň. S uvědoměním si a s využitím zkušeností z minulého cyklu.

A pak je tady ona touha po souladu s přírodou. Současný životní styl způsobuje, že rytmus našeho života je ve všech částech roku více méně stejný, často stejně rychlý. Naše pracovní kalendáře zřídka respektují přirozené změny v prostředí (změny délky dne a noci, období převládajícího nevlídného počasí atd.).  Nejnáročnější pracovní úkoly: finalizace projektů, účetní uzávěrky, vrcholící obchodní kampaně nám často padají do období ubývání sluneční a tedy jakékoli energie v přírodě. Předpokládáme, že bez ohledu na cokoliv můžeme být pořád stejně výkonní. Pokud se nám to však vůbec daří obvykle za cenu velkého vyčerpání.

Většinou přitom přirozeně vnímáme, že naše tělo i mysl jsou s přírodními cykly hluboce propojeny. S pozdním podzimem i naše energie ubývá a my toužíme "ubrat plyn" a více odpočívat. Když se příroda na jaře probudí i nám se rodí nápady a chuť pouštět se do nových aktivit. Pokud si to připustíme a zkusíme sladit naše životní aktivity s cyklickými změnami v životním prostředí, nejspíš budeme příjemně překvapeni. Nejenže věci naplánované ve správném čase zvládneme snáze a rychleji, ale ve výsledku budeme mnohem výkonnější. 

Ano, vím, není to snadné a mnoho věcí není v naší moci ovlivnit. Termín vánoční prodejní kampaně a nejspíš ani finanční uzávěrky ve firmě neovlivníme, ale začít můžeme: doma. Rytmus našeho domova určujeme sami. Slaďme si jeho energii s energií právě plynoucího času.  Není k tomu potřeba mnoho. Stačí i pár dekorací, které nám připomenou, čím je probíhající období mocné. Vnesme si kouzlo pohanského kola roku do každého všedního dne. 

 
Odeslat článek známému   Vytisknout