Domácí kouzla: prastaré zvyky v našich službách
Kouzla ve věku rozumu? Tomu přece dnes nikdo nevěří! Nebo ano? Obliba fantasy žánru ve filmu či literatuře naznačuje, že to s naší "nevírou" nebude tak zlé. My lidé potřebujeme věřit, že události v našem životě nejsou dílem náhody, že je dokážeme účinně ovlivňovat a řídit ve svůj prospěch. Kde jinde bychom s tím měli začít, než na prahu vlastního příbytku, tam, kde jsme doma.
Magické tradice spojované s domovem jsou staré jako lidské příbytky samotné. Neumíme zjistit, co si lidé na úsvitu dějin mysleli a jakým duchovním praktikám se věnovali. I pokročilé archeologické výzkumy v tomto směru operují spíše s dohady. Naši dávní předci však určitě toužili po mnoha věcech, stejných jako my. Potřebovali bezpečí, materiální dostatek, ale také lásku nebo důstojné postavení v rámci společenství. Jeskyně, hrad, dřevěná chatrč, i vila na předměstí mají právě toto společné: byly nebo jsou našimi štíty před nebezpečným světem, ukrývají naše lásky a tajná přání. Zároveň okolnímu světu o nás něco sdělují. Je přirozené že takové místo chceme ochránit a zároveň jeho moc posilovat všemi dostupnými prostředky. Naši předkové a předkyně věřili v přítomnost mocných sil, které sice nedokázali změřit, či zvážit, o jejich existenci přesto nepochybovali. Po staletí si předávali vědomosti a zkušenosti, jak s těmito silami pracovat - jak se jim bránit, nebo jak je využít ve svůj prospěch.
Může se nám zdát, že život v minulosti byl magií prostoupen mnohem více než dnes. Na jedné straně je tady technologický pokrok, který umožnil nahradit dříve nezbytné magické praktiky novými vynálezy (hromosvod, například, odsunul v zapomnění starý zvyk vyhodit o svatojánské noci na střechu kytici třezalky). Ale byla to až Druhá světová válka, která nejen na těle ale i na duši Evropy zanechala tak hluboké rány, že tím z velké části zničila i víru, na kterou spoléhali naši předci po staletí. Naštěstí ne docela.
Domácí kouzla, to je magie pro každého
Na rozdíl od jiných okultních praktik, které vždy byly vyhrazeny jen úzké skupině vyvolených, mohl a stále může domácí kouzla s úspěchem provádět kdokoliv. Nepotřebuje k tomu žádné zvláštní schopnosti. Často se těmto praktikám trochu hanlivě říká "babské čáry" a to evokuje, že je tato činnost vyhrazená ženám, nejlépe starým. Není to tak docela pravda, i když logiku to má. Role žen a mužů při ochraně a vůbec péči o společný příbytek byla vždy rozdílná. Úkolem mužů bývalo vyjít vstříc nepříteli a bránit své území před ohrožením tak říkajíc zvenčí. Místo ženy bylo uvnitř v domě. Jejím úkolem bylo pečovat o něj, zvelebovat a také chránit před vniknutím nežádoucích sil zevnitř. Domácí kouzla slouží přesně těmto účelům. To samozřejmě neznamená, že muži domácí kouzla nemohou, nebo dokonce nedokáží provádět. Naopak. Některé praktiky domácí magie byly mužům dokonce vyhrazeny. Například praktiky k ochraně dobytka a domácích zvířat obecně. Jiné předpokládaly, že se jich partneři účastní společně. Mluvíme nejen o kouzlech k posílení vzájemné lásky, týká se to i řady úkonů k ochraně domu.
Magie obyčejných věcí: k vašim službám
Domácí čarování se obejde i bez speciálních pomůcek. Nositeli magických vlastností jsou v domácnosti běžné věci každodenní potřeby - koště, hrníček, zrcadlo... Kouzla se totiž často skrývají ve zcela obyčejných činnostech jako například úklid (podlahu zametáme zásadně směrem ode dveří ke středu místnosti, opačným směrem si vymetáme z domu štěstí). Případně je podstatou kouzla to, že daný předmět umístíme na konkrétní místo (jakékoliv měděné nádobí pověšené v kuchyni přivolává do domu lásku).
Nejviditelnější a tedy i nejznámější praktikou, která přetrvala až do našich časů, je používání ochranných znamení na domech. Domy se zdobily od nepaměti a to zvenčí i zevnitř. Kouzla se do nich mohou vkládat velmi účinně a přitom nenápadně. O magické moci barev, symbolů nebo čísel jistě slyšel každý z nás.
V městském prostředí se uplatnily výrazná domovní znamení, která můžeme ještě dnes obdivovat na domech v historických centrech našich měst. U zlatého hada, U kocoura, U tři holubic - účelem domovních znamení nebylo pouze krášlit průčelí domu, ale také celý dům a jeho obyvatele chránit a přitahovat do něj pozitivní energii. Velké budovy, paláce nebo významné veřejné budovy zdobily a také ochraňovaly zase sochy mýtických zvířat a bytostí (sfingy, draci, lvi, sovy a jiné). Vše podpořené patřičnou barevností - bílá pro ochranu a čistotu, modrá pro pravdu a krásu, zelená pro hojnost a blahobyt, nebo červená pro odvahu a lásku.
Ve venkovském prostředí lidé používali spíše menší barevné symboly, ale účel byl stejný. Srdíčka, čtyřlístky, hvězdy, listy, plody a také vyobrazení ptáků a zvířat jsou typickou součástí lidové výzdoby, společně s nejrůznějšími ornamenty. Složité proplétané vzory patří totiž k nejmocnější magické ochraně, jakou lidé dokázali vytvořit. Mají tu moc, že jakoukoliv zlo sílu, která by chtěla do příbytku vniknout a jeho obyvatelům škodit takové propletené vzory dokonale popletou, zamotají jí hlavu natolik, že nedokáže najít cestu dovnitř. S hanbou odtáhne.
Podle tradice je náš domov spolehlivě ochráněn, pokud použijeme přesně sedm kouzleným symbolů. Mohou se umístit zvenčí na stavbu, mnohem častěji se ale používají uvnitř domu. Hádáte správně - těmito mocnými magickými pomůckami jsou právě dekorace - vázané nebo pletené, s vyobrazením různých (kouzlených) symbolů a samozřejmě barevné. S takovou dekorací svůj domov nejen chráníte, ale vnášíte do něj mocná kouzla jako štěstí, lásku nebo moudrost zcela nenápadně. Kouzla z nití spletená.
Pojďte se inspirovat moudrostí předků a pohrát si s myšlenkou, že i na naší straně mohou stát kouzla mocná a stará, jako lidstvo samo. Objevte magickou sílu zdánlivě obyčejných věcí.
Zalistujte Katalogem jako skutečným Lexikonem kouzel, Nechte starou víru vklouznout i pod váš práh a ověřte jak je mocná.
